Naše začátky s Matoušem nebyly úplně ideální. Kvůli hypoglykémii byl od prvního dne dokrmován, v inkubátoru na kapačce, první pokusy o kojení vždy jen na chvíli, plus rady tipu "pošlete muže pro kloboučky, tohle nemá cenu". Na pokoji jsem s ním byla až 5. den, domů jsme šli po 10 dnech. Za pár dní jsme byli zpět v nemocnici opět kvůli hypoglykémii a žloutence. Krom hospitalizací jsme pořád jezdili po doktorech, nakonec se zjistilo, že syn má vzácný Beckwith-Wiedemannův syndrom. Byl od narození velký, ale kvůli zmíněným problémům slabý, hypotonický a hodně spavý a navíc zvyklý na láhev. Kolem kojení jsme řešili hodně problémů. Nepřisávání se, špatné přisávání se, museli jsme ho krmit přesně po 3 hodinách kvůli léku, do toho odsávat, aby nemusel dostávat umělé mléko, u kojení usínal, ale museli jsme dbát na to, aby jedl dost a pravidelně kvůli té hypoglykémii, takže dokrm byl kvůli špatnému kojení nutný. Do toho měl alergii na bílkovinu kravského mléka, což se projevilo a velkým množstvím krve ve stolici, která dlouho nemizela.. Situaci nepomohl ani syndrom bělavých bradavek a hlavně Matoušův zvětšený jazyk, což vyústilo ve veliké bolesti při kojení. To už jsem fakt skoro každý den chtěla kojení vzdát. Nepomohl ani stres kvůli Matoušově zdraví a únava. Ale díky paní Veronice jsme to zvládli. Ne vždy jsem se stoprocentně řídila jejími radami, ona to určitě ví :) Ale nikdy mi nic nevyčetla, jen se snažila najít vhodnější řešení na míru našemu případu. A tak naše kojení zachránila. A to i její psychickou oporou, nejen znalostmi LP. Trvalo to tři měsíce, než jsem začala plně kojit, ale kojím doteď (11 měsíců) a konec neplánujeme. Ještě bych neměla zapomenout zmínit, že neméně významná byla opora přítele, který se mnou vstával každé 3 hodiny v noci, co mohl, dělal on, abych já se mohla věnovat pokusům o kojení, přidržoval cévku během kojení a tak dále a prostě mě podporoval, jak jen mohl. Doteď se potýkáme s menšími zdravotními potížemi, jezdíme po doktorech, Matouš to nemá lehké. Tím spíš je asi důležité, že je kojen, protože to je ten nejlepší lék a hodně nám to všem pomáhá a leccos usnadňuje. Díky M. P. :)
