***Kterak jsem si přivezla z nemocnice nepřisávající se dítě a kterak jsme z něj s pomocí LP udělaly plně kojené miminko***

Nikdy by mě nenapadlo, že se mi to stane, protože jsem byla o kojení poměrně dobře informovaná. Věděla jsem, že kontakt matky a dítěte je to nejdůležitější, že dudlík kazí přisátí a o všech mýtech typu “kojení po třech hodinách” atp. jsem věděla, že jsou mýty… Ale bohužel můj porod dopadl úplně jinak než jsem si plánovala a já ten kontakt nemohla se synem zrealizovat hned po porodu. Všechno jsme se snažili s malým dohnat, ale bohužel o přisátí nejevil zájem. Takže jsem volala Veronice, protože jsem se nechtěla smířit s tím, že skončíme na UM. Ocenila jsem vstřícný přístup, protože za mnou dojela hned ten den do porodnice.

Bohužel se vše ještě víc zkomplikovalo tím, že syna odvezli ten večer do jiného města na novorozenckou JIPku, protože se jeho stav hodně zhoršoval. Z důvodu separace po porodu i po kompikovaném kontaktu na JIPce jsem bojovala doslova o každou kapku mléka. Jakkoliv strašidelně vypadalo to, kvůli čemu jsme na JIPce byli, tak nakonec jsem si po pár dnech odvážela absolutně zdravé miminko, ufff. Akorát že nepřisávající se miminko, které už bylo zvyklé na poměrně velké dávky dokrmu lahvičkou. A já se cítila jako špatná "samice", když nedokážu ani nakojit své mládě.

S Veronikou jsme byly v kontaktu bez přehánění snad každý den a neobešlo se to bez hned několika návštěv u nás doma, ale ušly jsme společně velkou cestu. Laktaci jsme podpořily bylinkami a naučila mě dokrm kalíškem i s laktační pomůckou (ta nám vyhovovala víc). Asi po pěti týdnech jsem přešla na výlučné kojení, takže jsem se na šestinedělní kontrole u pediatra mohla pyšnit titulem plně kojící mámy.

Teď pomalu pracujeme na vysazení bylin, aby nedošlo k ohrožení laktace, a já jsem šťastná, že mi Veronika byla (a stále je) velkou oporou. Především ty chvíle po návratu z JIPky, kdy na mě dolehl ten šílený stres z porodu a následujících zdravotních komplikací, pro mě byly nesmírně náročné.

O tom, že bych se mohla stát laktační poradkyní i já, jsem přemýšlela už v těhotenství. Zkušenost s Veronikou mě tak podpořila, že o tom dumám stále víc.

Moc děkuju, Verčo, za všechno!